Český svaz protifašistických bojovníků, z. s.

V září 1938 stála československá armáda na hranicích připravena odrazit útok nepřítele. Jeden z pluků se zapsal do naší historie ojedinělou akcí v říjnu 1938.

Cílem mé práce nebylo komplexní zpracování válečné cesty partyzána plukovníka Stanislava Koláře a jeho rodiny. Zařazením citací zejména z Pamětní knihy města Letovice mi šlo o to, abych podal pohled na tři prameny a zároveň na stejné události, které zachycují odyseu válečných událostí na Letovicku a Boskovicku v letech 1939–1945. Zachycené kontury prolínajících se příběhů z písemných pramenů v konfrontaci s verbálním vyprávěním válečného veterána tak ukazují i na rozdíl interpretací na konkrétní situaci v různých pramenech nového pohledu na poznání války v jejím děsivém důsledku.

Konečná úprava hranic mezi pomnichovskou druhou republikou a Německou říší byla realizována 24. listopadu 1938. Rozhodovalo se při tom z úplně jiných hledisek, než byly zakotveny v tzv. mnichovské dohodě. Jako příklad uvedu události na území dnešního okresu Svitavy.

Nacistická zvůle a teror provázely krátkou, ale hrůznou dobu existence nacistického režimu. Barbarství byly vystaveny prakticky všechny národy a etnické skupiny v Evropě. Koncentrační tábory, jak už mnohokrát bylo napsáno, byly efektním a účinným nástrojem, jimiž bylo po celý čas realizováno.