Český svaz protifašistických bojovníků, z. s.

Před 77 lety, 27. ledna 1945, byl vojsky Rudé armády osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, místo, které navždy zůstane spojeno s genocidou evropských židů a ostatních evropských národů a etnik. Peklo, o kterém se ani Dantemu nesnilo, octnulo se na matičce Zemi. Tento den byl z rozhodnutí Organizace spojených národů zasvěcen památce několika milionů lidí, obětí sektářské barbarské doktríny, která zásluhou nacistického Německa došla uskutečnění, jež se stalo děsivým a varovným mementem pro poučení příštích generací.

Základními prameny pro vznik této informace byla směrnice Sm-212 – výcvik hraničářských pluků, MNO č. j. 16.511-pres. 13 odd., 1938 a předpis P-I-4 – Cvičební řád pro pevnostní jednotky – návrh, MNO č. j. 17064, dův. hl. št./ŘOP, 1938.

Na moravské území zabrané v říjnu 1938 do Německé říše byl v lednu 1945 vysazen desant Komenský, který byl za aktivní podpory místního německého obyvatelstva obklíčen a likvidován.

Motto: „Češi budou vyvezeni na Sibiř nebo na Volyň. Musí pryč ze střední Evropy. Pokud tu ještě jsou, budou vždy ohniskem husitsko-bolševické zkázy“.                                                                                                
Hitler Rauschniggovi 1940

Text připomínající jednoho z hrdinů našeho odboje za druhé světové války a fotografie nám poslala Mgr. Helena Novotná, místopředsedkyně Klubu vojenské historie Pevnost Mikulov.

Samotný název budil i u nevinných lidí nejdříve v Německu, poté i ve všech okupovaných zemích, které byly po obsazení podrobeny bezuzdnému nacistickému teroru neštítícího se nepředstavitelného vraždění a při výsleších mučení, při kterém bledla závistí i svatá inkvizice, nepředstavitelnou hrůzu. Přesto začátky jeho činnosti byly po převzetí moci nacisty upozaděny divokým pouličním terorem jejich souputníků z řad tzv. pomocné policie tvořené pouličními rváči z řad SA. V protikladu živelnosti gestapo postupovalo systematicky a organizovaně, vedeno aspoň zpočátku zkušenými specialisty velmi často s právnickým vzděláním. Původně vzniklo na popud druhého nejmocnějšího muže po Hitlerovi Hermanna Göringa, jenž dne 26. dubna 1933 podepsal první zákon o gestapu, který obsahoval pouhé čtyři paragrafy.

V období okupace Čech a Moravy nacistickým Německem (1939–1945) byly české země prohlášeny za součást Velkoněmecké říše jako tak zvaný protektorát Čechy a Morava.

Jméno Josefa Mináře jsem zaregistroval bezděčně při náhodné návštěvě hřbitova ve Vítějevsi zhruba před 60 lety. V té době jsem tam chodil do školy jako přespolní žák. Po jejím ukončení se moje zájmy na čas vydaly jiným směrem. Několikrát jsme se s mým učitelem k této osobnosti vrátili. Ale znáte to. Pořád je na to ještě čas. A najednou pan učitel zemřel a nit se přetrhla.

Koncentrační tábory (Konzentrationslager, KL) byly zřizovány SA od roku 1933 k výkonu „ochranné vazby“. V roce 1934 po likvidaci vedení SA byly koncentrační tábory postupně převzaty do správy SS – za vzorový tábor pro zřizování dalších bylo zvoleno Dachau. Původně měly sloužit „převýchově“, během války byly intervenované osoby využívány na nucené práce, a proto bylo zřízeno mnoho pobočných táborů (detašovaných mimotáborových pracovišť). Jakýmsi hospodářským generálním ředitelstvím SS byl Hlavní úřad hospodářství a správy SS (SS-Wirtschaftsverwaltungshauptamt, WVHA), který vznikl 1. 2. 1942. Mnohé pobočné koncentrační tábory existovaly na území Čech a Moravy. Jejich přehled nemusí být úplný. Přivítáme každou doplňující informaci.

Vzpomínat na něj dnes jako nežijícího, vyvolává rozpaky. Cítíme a víme, jak je to málo. Obětoval přece svůj život proto, abychom my mohli žít. A protože nevím jak začít, použiji jako motto jeden z motáků Julia Fučíka: „Vězení slováckého synka Janka Černého nezlomilo, ani nezměnilo. Svižný, veselý, vždy statečný hoch z jižní Moravy, z moravského Slovácka. Vždy ukazoval perspektivu jiným. Samotnému mu zbývala jenom perspektiva smrti…“