Výsadek Komenský
Desant Komenský (velitel Gustav Schneider) byl jedním z organizátorských výsadků vyslaných na naše území ze Sovětského svazu. Byl vysazen krátce po půlnoci 22. ledna 1945 u obce Pohledy na Svitavsku, na území začleněném po zabrání v říjnu 1938 do Říšské župy Sudety. Vzpomínky pamětnice, která ošetřovala jediného přeživšího člena výsadku, vedly k vytvoření legendy o výsadku Borkaňuk, která se dodnes udržuje – hrob sedmi příslušníků Schneiderova výsadku pod lesem nad Předním Arnoštovem (dnes součást Městečka Trnávky) je v Centrální evidenci válečných hrobů evidován pod číslem CZE5308-6628 jako válečný hrob s ostatky příslušníků výsadku Borkaňuk-Komenský.
Výsadek Komenský měl deset členů. Na zjištění jejich jmen měli velkou zásluhu učitelé František Továrek z Jevíčka a Jaroslav Gloser ml. z Poličky, kteří je publikovali v roce 1975.
Kromě občanů Sovětského svazu v něm byli čtyři Němci pocházející z Československa, což zřejmě vycházelo z úkolů, jimiž byl výsadek pověřen – nejspíš měl působit v prostoru Moravskotřebovska a Svitavska s převažujícím německým osídlením. Sovětské velení nemělo reálné informace o situaci na území obývané v drtivé většině Němci, kteří fanaticky věřili Hitlerovi. Antifašisté tu nebyli, mezi Němci nebyl organizovaný odboj a nebyl ani odpor – jen tu a tam nějaké postesknutí na zhoršující se situaci, bolest nad manželem či synem padlým na frontě, určité pochybnosti o nacistické oficiální propagandě. Až na nepatrné výjimky šli zdejší němečtí obyvatelé věrně za Hitlerem až do hořkého konce. To se projevilo i ve čtyřdenním stíhání Schneiderova výsadku, které skončilo jeho likvidací.
Ihned po seskoku byla díky iniciativě německých obyvatel v Pohledech zahájena proti parašutistům akce německého četnictva (včetně četnické školy ze Zábřeha), volkssturmu, jagdkommanda z Letovic, gestapa Opava a Brno. Na stopy parašutistů upozornili němečtí obyvatelé v Horní a Dolní Rudné, Janůvkách a Šnekově. Unaveným, hladovým, nevyspalým a promrzlým parašutistům teprve 24. ledna v nočních hodinách poskytli pomoc manželé Švancarovi v osadě Malonín, části obce Bělá. Kruh pronásledovatelů se zatím uzavíral. K boji došlo téhož dne v blízké Březině, kde byl těžce zraněn příslušník 1. československého armádního sboru v SSSR Robert Reich, německý žid z Brna. Byl převezen na Kounicovy koleje, kde byl po krutých výsleších v únoru 1945 popraven. V Brně byl 8. října 2019 na jeho památku vložen „kámen zmizelých“ do chodníku před domem na Přízové ulici č. 14, kde bydlel.
V boji u Březin se od skupiny odpojil Ivan Kirilovič Čerepenko, kterému poskytli pomoc čeští obyvatelé v Hraničkách, kam se dostal 2. února a dožil se zde osvobození.
Zbývajících osm parašutistů bylo 25. ledna obklíčeno v lese na Kraví hoře u Předního Arnoštova a boj přežil pouze těžce raněný radista Nikolaj Vasiljevič Rudov, který zemřel 20. února 1945 v moravskotřebovské nemocnici a byl pohřben na Křížovém vrchu v Moravské Třebové. V literatuře je však za zemřelého v Moravské Třebové považován lékař Venjamin Iljič Kolmogorcev a tato nesrovnalost je i v textu na náhrobním kameni společného hrobu sedmi výsadkářů na kraji lesa nad Předním Arnoštovem, který jsme v roce 2000 nechali renovovat s textem v původní podobě. Podle našeho zjištění jsou zde pohřbeni
Gustav Pavlovič Schneider, velitel
Ivan Jefimovič Borisjuk, náčelník zásobování
Venjamin Iljič Kolmogorcev, lékař
Konstantin Pavlovič Jegorov, velitel čety
Grigorij Juljevič Gurevič, radista
Helmuth Morche, vojín
Rudolf Walter, vojín
U nedalekého žulového památníku se každoročně 8. května konají setkání občanů (jsou mezi nimi i mladí lidé a děti), aby uctili památku všech statečných bojovníků, kteří položili své životy za naši svobodu.
PaedDr. Jitka Gruntová
Jedinou známou fotografii velitele výsadku Komenský Gustava Schneidera publikoval prof. PhDr. Vojtěch Žampach, CSc. v knize Partyzánské portréty (Brno, 1980) a její kopii poskytl JUDr. Františku Vaškovi, spoluautoru naší knihy Tragédie výsadku Gustava Schneidera (Litomyšl, 2000)
Detail hrobu sedmi příslušníků výsadku Komenský, kteří padli v boji 25. ledna 1945 u Předního Arnoštova (převzato z http://www.evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE53086628&rgid=8&rgn=Pardubick%C3%BD&orid=170&orn=Moravsk%C3%A1%20T%C5%99ebov%C3%A1&mid=3142&min=M%C4%9Bste%C4%8Dko%20Trn%C3%A1vka)
V archivních dokumentech Ústředního archivu ministerstva obrany Ruské federace o ztrátách v období Velké vlastenecké války je o Nikolaji Vasiljeviči Rudovovi stručný záznam, že je nezvěstný od 21. ledna 1945. Dokument dostupný na www: ˂http://obd-memorial.ru/>
Kámen zmizelých byl na památku Roberta Reicha vložen 8. října 2019 do chodníku před domem na Přízové ulici č. 14 v Brně
Vedle společného hrobu sedmi výsadkářů byl 9. května 1970 odhalen žulový památník s plastikou akademického sochaře Ladislava Faltejska