Natřikrát zastavení k 22. červnu
Poprvé. – Pro letošní rok 2024 připadlo na den 22. června uspořádání tzv. „Pouti smíření“ v rámci festivalu Meeting Brno. Právě tato pouť je nejvýraznějším nástrojem manipulace, festivalem podsouvajícím nepamětnické generaci události kolem hromadného odsunu Němců z Brna v květnu 1945 jako „bezdůvodné“ příkoří a vůbec zločin Čechů, navíc vůči doložitelné realitě neodpovídajícím, až smyšleným obrazem. S tím se vlastenci prostě smířit nemohou. Proti průvodu zhruba stovky poutníků převážně mladšího věku vyjádřila skupina vlastenců protest symbolickým sdělením STYĎTE SE! A také shromážděním u pomníku prezidenta Edvarda Beneše, symbolicky hledícího proti budově dnešní právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, za okupace sídlu gestapa. Zde byla připomenuta takřka prorocká slova E. Beneše varující před důsledky ztráty paměti…, pro jejichž aktuálnost svědčí i závěrečné setkání poutníků mj. s velvyslancem SRN v ČR Andreasem Kühnem, honorárním konzulem Lichtenštejnska, ministrem pro evropské záležitosti ČR Mikulášem Bekem, exministrem kultury Danielem Hermanem a jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem v zahradě Augustiniánského opatství. Do manipulace s historií přes Pouť zapadá také z německé strany často předhazované očekávání zrušení tzv. Benešových dekretů jako žádoucí doklad „vyrovnání se s minulostí“ z české strany. Ovšem jak správně ve svém projevu u pomníku E. Beneše připomněl PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, mj. člen Českého svazu protifašistických bojovníků, z. s. (ČSPB), ty jsou fakticky nezrušitelné! Nesmíme na to však spoléhat, protože současná vláda i s prezidentem intenzivně hledá cesty, jak je obejít. Varováním nám budiž i nízká účast na letošním protestu, kterého se aktivně zúčastnilo již jen sotva tři desítky vlastenců. Nicméně všichni upřímně potleskem ocenili předání ocenění KČP doktoru Jiřímu Jarošovi Nickellimu z rukou předsedy KR KČP Miroslava Vlašína. Za celoživotní a neutuchající vlastenecké úsilí mu byla udělena Pamětní medaile k 10. výročí založení Okresní rady KČP Táborsko dr. E. Beneše.
Podruhé. – Shromážděním bylo připomenuto také letošní datum 22. června jako 83. výročí zahájení útoku nacistického Německa na Sovětský svaz. Není přitom pravda, že tento útok byl zahájením druhé světové války, protože například již o rok dříve zaútočilo Německo na Francii a Benelux a ještě dříve na jiné země, včetně obsazení Československa a Polska 1939. V důsledku zahájení realizace Plánu Barbarossa se ale začala odvíjet dějinná bitva, která vyústila v porážku Německa na jeho území v roce 1945. Zdaleka nejvyšší podíl zásluh na porážce má přitom nezpochybnitelně právě Sovětský svaz a jeho Rudá armáda.
Potřetí. – V příčinné souvislosti s oběma světovými válkami 20. století byly připomenuty mezinárodní snahy o uznání 22. června Památným dnem genocidy Slovanů. Ve spojitosti s druhou světovou válkou se neustále hovoří o židovské genocidě, tedy o holocaustu s doloženými šesti miliony židů, popřípadě i o genocidě Romů, kteří byli na území „třetí říše“ téměř vyhlazeni. Avšak v počtech obětí války se takřka vůbec nehovoří o tom, že z uznávaných 65 milionů mrtvých je téměř polovina zabitých příslušníků slovanských národů. To v „civilizovaném západním“ světě asi považují za samozřejmost? Mimo projevů zástupců Výboru národní kultury, KSČM, KČP a ČSPB bylo téma významně podpořeno také zdravicí slovenského slovanského spolku Slavica, předneseného Václavem Fišerem, předsedou Městské rady Klubu českého pohraničí v Brně a mj. také členem spolku Svatopluk. Je třeba si stále připomínat, že Češi jsou slovanský národ a nikoliv, jak se dnes můžeme na internetu dozvědět i od „autorit“, jen multikulturní Evropané bez vlastní národně kulturní minulosti a svébytnosti.
Nakonec se sluší připomenout, že „jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast“!
Václav Fišer
předseda MěR KČP Brno
Zástupce ČSPB PhDr. Jaroš Nickelli při projevu u pomníku prezidenta Edvarda Beneše