Setkání na Lázku
Památku popravených a padlých odbojářů, kteří působili v ilegální organizaci Národní sdružení československých vlastenců, uctili přítomní položením květin u památníku – za Český svaz protifašistických bojovníků, z. s. – pobočný spolek Moravská Třebová předseda Josef Odehnal a místopředseda JUDr. Zdeněk Dostál. Vzpomněli na ty, kteří položili své životy v boji proti nacistické okupaci, mezi nimiž byli i Antonín Cihlář a Jan Nerušil z Moravské Třebové. Ostatní členové odbojové skupiny z Moravské Třebové byli postupně zatčení a po výsleších na gestapu skončili v koncentračních táborech. Patřili mezi ně například Jiří Just, Richard Sitta, Václav Mačát, Václav Mackerle, Ervin Seidl, Jan Nerušil, Zdeněk Kubíček, František Jurka, Josef Komoň, Antonín Dokoupil a někteří další. Z věznic na území Německa je vysvobodil až příchod Rudé armády.
Byli to naši předkové, kteří bez ohledu na své politické přesvědčení byli jako vlastenci odhodlaní osvobodit náš národ a zachovat tak jeho existenci. Právě to bylo cílem Národního sdružení československých vlastenců, nepolitické organizace, která vznikala na severozápadní Moravě a českém pomezí od jara roku 1943, kdy pod vlivem vítězství sovětských vojsk u Stalingradu mezi českým obyvatelstvem vzrostly naděje na osvobození. Členové sdružení prováděli sbírky na podporu perzekuovaných rodin, sabotáže, budovali úkryty a lesní bunkry pro odbojové pracovníky, kteří přešli do ilegality, a postupně utvořili několik partyzánských skupin, které nalezly podporu u zdejšího českého obyvatelstva.
V prosazování aktivního odboje spočíval největší význam této ilegální organizace – tím větší, že pracovala také v mimořádně těžkých podmínkách okupovaného pohraničí na moravsko-českém pomezí. Gestapo rozpoutalo proti rozvíjejícímu se partyzánskému hnutí vlnu neslýchaného teroru a využívalo i svých konfidentů, kteří přispěli k zatčení mnohých českých vlastenců. Okupační moc se opírala o zfanatizovanou většinu místních německých obyvatel, kteří až do konce války oddaně sloužili Hitlerovi.
Přesto se nacistům nepodařilo partyzánské hnutí zcela likvidovat. Naopak v závěrečném období války se do ozbrojeného boje zapojili další mladí lidé a sovětští zajatci, takže se v této oblasti stalo partyzánské hnutí nejdůležitější složkou odboje. Je třeba zdůraznit, že ozbrojený boj byl možný jen díky pomoci zdejšího českého obyvatelstva, které ve složité situaci a pod hrozbou trestu smrti projevovalo obdivuhodnou statečnost a hrdinství.
Josef Odehnal