Z archivu benešovské organizace Českého svazu protifašistických bojovníků
Z archivu oblastní organizace Českého svazu protifašistických bojovníků přinášíme dokument o 5. Studentském úderném oddílu Eduarda Táborského, který v čase nacistické okupace působil v Bystřici u Benešova. Text ponecháváme v autentickém znění.
Souhrnné hlášení
5. Studentský úderný oddíl
Eduarda Táborského
V Bystřici u Benešova
V srpnu 1944 obdržel pozdější velitel Jaroslav Rošický, nar. 25. 2. 1922 ve Vodňanech, absolvent obchodní akademie dopis od pana Františka Táborského, stavitele ze Štěchovic, ve kterém byl vyzván, aby vstoupil do ilegálního hnutí. Dopis mu byl doručen spojkou panem Trávníčkem z Benešova.
Po prozkoumání všech eventualit, vstupuje výše uvedený zároveň se svým kamarádem Jiřím Matáskem, nar. 1. 12. 1923 ve Starých Kestřanech, cukrářem, do organizované skupiny domácího odboje ve Štěchovicích.
Oba dva jmenovaní byli po dobu dvou let totálně nasazení jako hlídači muničního skladiště SS v Semovicích u Benešova.
Jejich úkolem bylo prováděti přípravné práce pro dobu vzplanutí odboje (dělati plánky skladované munice, obstarávati informace mající vztah k odboji a konečně zajistiti si určitý počet mužů, kteří by v dané chvíli byli ochotni pracovat pro vlast.
Čas od času sjížděli jsme se s vedoucím Fr. Táborským, který nám dával další instrukce pro naší práci a dále nás informoval o skutečné situaci vojenské a politické. Schůzky jsme měli buď v Praze neb ve Štěchovicích.
27. dubna 1945 jsme přijeli na telefonický rozkaz pana Fr. Táborského, který se právě vrátil z Terezína, do Prahy. Tentokrát s námi jel již další člen a sice Jaroslav Fialka, nar. 5. 3. 1924, v Nesvačilech u Benešova, absolvent, stát. reál. gym., který byl již plně zasvěcen do našich věcí. Sešli jsme se v Praze na Smíchově v „Kavárně pod Kinskou“. Fr. Táborský dal nám poslední instrukce. Po návratu do Bystřice přesně podle rozkazu p. Fr. Táborského zasvětili jsme již plně všechny námi zajištěné chlapce z minulého roku.
Dne 30. dubna sešli jsme se všichni po prvé k illegální práci.
Mimo nás třech výše uvedených byli to následující:
Jiří Skalický, nar. 12. 7 1924 v Nesvačilech, abt. real gymn.
Josef Tůma, nar. 5. 11. 1924 v Nesvačilech, elektromechanik
Josef Bartůšek, nar. 2. 1. 1925 v Nesvačilech, student. prům. školy.
Míla Bartůšek, nar. 30. 5. 1927 v Nesvačilech, automechanik
Vladimír Kroutil, nar. 29. 3. 1926 v Benešově, stud. real. gymn.
Bohuslav Šittler, nar. 21. 7. 1917 v Mislíně, abs. gymnasia
Antonín Spálenka, nar. 7. 6. 1925 ve Vráži u Berouna, obch. akademie
Všem byl vysvětlena politická i vojenská situace a dále načrtnut program do příštích dnů.
1. května podle rozkazu Fr. Táborského navazujeme spojení s illegální skupinou v Bystřici. Po vzájemné dohodě tvoříme z naší skupiny samostatnou bojovou jednotku, která je nazvána 5. Studentský Úderný Oddíl E.T.
Podle instrukcí MNV doplňujeme oddíl na počet 12 a sice přibíráme dva další členy, kteří již jsou též delší dobu zpracováni. Jsou to: Eduard Štrupl, Miroslav Novák. V dalších dnech všichni členi našeho družstva pracují při vykonávání rozkazů, které dostáváme od MNV v Bystřici. Z této doby možno podotknouti:
Navazujeme spojení se správcem SS letiště v Nesvačilích p. Bačinou a získáváme tak přesné informace o tomto letišti. Od technického úředníka V. Štiky z Prahy dostáváme přesné plánky muničního skladiště v Tvoršovicích.
Ve spojení se členem vlašimského podzemního hnutí Ad. Hladký, mistrem firmy Sellier a Bellot, připravujeme ubytování 28 českých politických vězňů, utečenců, v okolí Bystřice. K tomuto však spádem událostí nedošlo. Z muniční továrny ve Vlašimi pašuje J. Fialka každý den pistolovou munici. Dostáváme od MNV pásky k označení našeho oddílu a sice rudé se zlatým tiskem /12 kusů/.
Dne 5. května, po výzvě radiem, zahajujeme ihned činnost. 5. Ú.O. dělá hlídkovou službu na státní silnici (pozoruje přesuny něm. vojska atd.) a zprávy dodává voj. vedoucímu poručíkovi Blažíčkovi na nádraží ku zpracování. Jelikož v odpoledních hodinách byl přerušen proud, čímž byl znemožněn poslech radia, dostává náš oddíl za úkol, aby v hájovně p. Fanty ve Strašilově, kde je k dispozici bateriový přijímač, stenograficky zachycovat veškeré zprávy, hlavně instrukce ČNR a tyto ihned doručovat do Bystřice.
V dalších dnech všichni členové našeho oddílu snažili se podle daných okolností opatřovati zbraně, které jsme potom dali k dispozici MNV. Při jedné toto akci byl J. Fialka zároveň se členem MNV M. Lašťovkou dopadeni. Několik hodin poté se jim však podařilo utéci, takže se zachránili.
8. května ve 4 hodiny odpoledne přišel rozkaz od ONV v Benešově, aby byli vyvěšeny vlajky československé a MNV zároveň s Údernými Oddíly, aby zahájily činnost. První činností, kterou jsme byli pověřeni, bylo uklidnění obyvatelstva, protože odjíždějící SS byli plně ozbrojení a bylo nebezpečí zbytečného krveprolití. Specielní úkol nám svěřený bylo zajištění německých rodin, což jsme v pořádku provedli. Další rozkaz byl rozšířit družstvo. Po tomto mělo naše družstvo celkem 54 mužů, 1 velitel, 1 zást. velitele, 1. spojka. Tedy celkem 57 mužů. Provedeno to bylo tím způsobem, že 9 členů původního oddílu seskupilo kolem sebe již předem vybraných 5 mužů, čímž vzniklo 9 poddružstev, jimž velel jeden člen starý.
Celkové rozdělení:
Velitel: Jaroslav Rošický
Zástupce: Jiří Matásek
Spojka: Jaroslav Fialka
Velitelé poddružstev: Jiří Skalický, Josef Tůma, Vladislav Kroutil, Bohuslav Šittler, Antl Spálenka Josef Bartůšek, Eda Štrupl, Míla Bartůšek, Jaroslav Novák
Celý oddíl je ve stálé pohotovosti celou noc (služby). Během noci obdrželo naše družstvo rozkaz, aby pod vedením poručíka Šollera obsadilo v ranních hodinách muniční sklad v Tvoršovicích.
V 7. hodin ráno vyjeli jsme autem do Tvoršovic. Fr. Šoller, Jar. Rošický, Jiří Matásek, Jar. Fialka, Boh. Šittler, Jar. Český, Viktor Flatt (pyrotechnik a utečenec SS vojska.). Celková výzbroj byly dvě pistole a jeden granát. Zároveň byla vypravena pěší četa o 25 mužích, která během hodiny dorazila. Vedl jí Jiří Skalický. Během této doby nás prvních sedm zajistilo skladiště, zásluhou W. Flatta, dále zámek. Jakmile došla pěší četa byly ihned rozestaveny stráže. Brzy po obsazení odzbrojili jsme 6 SSmanů. Během dne dosáhli jsme počtu 18. Cenná kořist mimo jiné byla: 9 kulometů, 8 pušek, 3 aut. pistole a větší množství pistolí. Nesčetné množství munice všeho druhu leželo ve 24 velkých podzemních bunkrech. Ve 12 hodin dorazil do Tvoršovic poručík Bedřich Svatoš se svým oddílem a převzal v 5 hodin večer hlídky.
10. května 5 Ú. O. E. T. By. jako nejsilnější oddíl v Bystřici pod vedením Dr. Rašeho obsadil Nesvačili a zde dělal službu až do rozpuštění těchto pomocných oddílů. Zde služba se dělala ve dne i v noci až do konce května. Mimo hlídkové služby bylo nutně někdy přiložit i ruku k dílu. Jedenkrát jsme byli tam požádáni, abychom prohledali lesy v okolí Drachkova, protože se tam ukrývalo ještě několik SSmanů. Této akce se zúčastnil velitel Jaroslav Rošický, zástupce Jiří Matásek, podvelitelé B. Šittler a J. Bartůšek. Bylo zajištěno 6 SSmanů při čemž byli dva zranění, jelikož se bránili zbraní.
Hlídkové služby v Nesvačilech:
Velitel Jaroslav Rošický, zástupce Jiří Matásek, podvelitelé: J. Bartůšek, J. Tůma, B. Šittler, A. Spálenka, J. Skalický. Ostatní byli během doby přeřazeni do jiných oddílů nebo se vrátili ku své práci.
Posledním, čímž vystoupil 5. Ú. O. E. T. By. před veřejnost byla Národní Slavnost, pořádaná dne 10. června 1945. Čistý výnos K 11.000,- byl věnován pozůstalým po umučených pol. vězních v Bystřici.
Jaroslav Rošický
Velitel 5. S. Ú. O. E. T. By
Toto je výňatek kroniky, pro kterou osnovu sestavil vel. Jar. Rošický, a tuto rozvedl J. Fialka dne 28. května 1945. Tato kronika je v držení J. Rošického a její správnost je ověřena revolučním Národním Výborem v Bystřici.
Stručný životopis od r. 1939 a podrobné vylíčení bojové-odboj. Činnosti.
V roce 1944 jsme se přes spojku ilegální organizace Jaroslava Rošického a Miloslava Matáska, hlídačů muničního skladiště v Semovicích, o. Benešov u Prahy seznámil s František Táborským, bydlícím ve Štěchovicích – na Kocábě, strýcem Dr. Františka Táborského, který byl toho času osobním tajemníkem pres. Beneše v Londýně. Pro ně jsem zhotovoval obkreslováním přesné plánky velkého muničního skladiště v Tvoršovicích, o. Benešov. Zde jsem byl po své maturitě v roce 1943 zaměstnán nejprve jako lamač kamene, později jako pomocný asfaltérský dělník na bunkrech muničního skladiště a od října 1943 do července 1944 jako pomocná kancelářská síla stavební firmy, která tyto bunkry stavěla. Zde jsem měl přístup i k plánům, které jsem obkresloval a předával pak Jaroslavu Rošickému – veliteli družstva skupiny odboje.
Od července 1944 do konce války jsem byl totálně nasazen v továrně na munici ve Vlašimi. Odtud jsem vynášel téměř denně ve zvláštních kapsách v nohavicích kalhot různé druhy munice do pistolí, pušek a samopal. Tyto jsem skrýval na různých místech v Bystřici u Benešova a příležitostně pak předával Josefu Neradovi, absolventu obchodní akademie, který byl spojkou mezi ilegální skupinou a partyzány v prostoru Českomoravské vysočiny, podle jeho údajů zjevených ve válce, zvláště pak v prostoru Blaníka.
Začátkem května 1945 jsem se vypravil spolu s Miloslavem Laštovkou do prostoru cvičiště zbraní SS, kde jsme v nestřežených objektech zcizovali munici, náboje do pušek a granáty a dokonce i vojenskou pušku. Když jsme se z prostoru cvičiště SS vraceli, byli jsme zadržení hlídkou SS, která po prohlídce našich batohů nad námi ihned hodlala provést rozsudek – naházet granáty – o nichž jsme tvrdili, že nevíme na co jsou – pod nohy. Použili jsme lsti a SS hlídce jsme sdělili, že nám všechny věci v batohu vyměnil jeden vyšší důstojník SS za plnící pera. Voják, který nás zadržel, dostal rozkaz odvést nás k zmíněnému veliteli. Cestou přes vesnici se nám podařilo hlídku obelstít a prchli jsme. Mně se podařilo ukrýt se v domě, kde bydlel jediný Čech v celé vesnici – správce letiště Bačina (po válce správce letiště v Liberci). Strávil jsem u něho noc zahrabán v seně na půdě, druhý den v přestrojení jsem se odebral do hor za Bystřicí, kde jsem se skrýval spolu s Mil. Laštovkou až do konce války.
Místopřísežně prohlašuji, že údaje uvedené v žádosti se zakládají na pravdě: Blažíček Miloslav (Bystřice u Ben. 179), Rošický Jaroslav (Praha, Ostrovní 16), Jiří Matásek (Praha 4 – Bráník, Jílovská 1161) Miloslav Lašťovka
© Český svaz protifašistických bojovník, z. s., pobočný spolek Benešov