Výsadek Jána Majera
Je to nedaleko mého bydliště, proto jsem se o osud výsadku zajímala. Byl to výsadek, který měl především sledovat provoz na železniční trati z České Třebové do Brna a měl operovat na území osídleném německým obyvatelstvem. Velitel zpravodajské skupiny mladší lajtnant Ján Majer (někdy psáno Mayer) se narodil 24. května 1922 ve vesnici Šajba na Slovensku a operace se zúčastnil pod krycím jménem Spartakus. Zástupcem velitele paraskupiny byl starší seržant Ladislav Hanzel, který pocházel rovněž ze Slovenska – narodil se 8. července 1923 v Šuranech, okres Nové Zámky, měl krycí jméno Sokol. Další člen skupiny starší seržant Alois Kuřitka byl české národnosti a narodil se 18. září 1922 ve Znojmě; měl krycí jméno Doktor. Jediným ženatým příslušníkem skupiny byl Čech z Prahy seržant Josef Poustecký (falešné dokumenty měl na jméno Jan Zábrodský). Devatenáctiletý radista Ivan Ivanovič Medveděv pocházel z vesnice Nové Davydkovo v Mukačevském okrese (dnes Ukrajina, Zakarpatská oblast) – do skupiny byl zařazen pod krycím jménem Student a pod falešným jménem Ivan Banděrev.
Skupině se vůbec nepodařilo rozvinout jakoukoliv činnost, mimo pokusů o orientaci. Hned po seskoku byla jejich přítomnost zpozorována a výsadkáři byli obklíčeni velkou přesilou Němců, ke kterým se přidali také ukrajinští váleční zajatci nasazení na práci u sedláků v Baníně. Z obklíčení unikli Ladislav Hanzel a velitel skupiny Ján Majer. V boji byli zajati a odvezeni na gestapo v Lanškrouně Josef Poustecký (údajně byl gestapem zastřelen) a zraněný Alois Kuřitka (válku přežil). Při seskoku si zlomil nohu a na místě, kde dopadl, byl chycen, lynčován a snad za živa pohřben Ivan Ivanovič Medveděv, jak je uvedeno ve zprávě MUDr. Josefa Lopoura z 29. října 1947 o exhumaci.
Hrob Ivana Ivanoviče Medveděva, jehož jméno nebylo známo, byl exhumován v září 1947 a ostatky byly uloženy na hřbitově v Bělé nad Svitavou. Na hrobě bylo označení: „Neznámý ruský radista“. Teprve v roce 1962 se zjistilo od někdejšího spolubojovníka A. Kuřitky jméno sovětského parašutisty, pod kterým ho jako příslušníka výsadku Majer znal – Ivan Banděrev. Takto je hrob označen i v současnosti, i když podle pozdějších výzkumů se zjistilo, že to bylo falešné jméno Ivana Ivanoviče Medveděva.
Klub vojenské historie – 19. hraničářský pluk z Brna 12. listopadu 2005 umístil v místě vysazení skupiny Majer pamětní desku. Současně byla ve Společenském a vzdělávacím domě v Bělé nad Svitavou uspořádána výstava historických militarií ke Dni veteránů a na hrob Ivana Banděreva položen věnec.
Obecní úřad v Bělé nad Svitavou provedl roku 2013 rekonstrukci hrobu za finančního příspěvku ministerstva obrany, protože se jedná o válečný hrob. Bělovští občané na „svého Ivana“, jak říká tamější starosta, nezapomínají a každoročně uctívají jeho památku 8. května a 28. října.
Karolína Vlčková, studentka
Hrob Ivana Ivanoviče Medveděva na hřbitově v Bělé nad Svitavou