Český svaz protifašistických bojovníků, z. s.

Vzhledem k tomu, že vzpomínky B. Mackové se postupem času měnily a od původní výpovědi v roce 1946 [1] byly doplňovány, pozměňovány a zahrnovaly i dodatečně získané informace včetně domněnek, nelze její pozdější sdělení považovat za zcela objektivní. Zde konkrétně: Ve výpovědi 14. 8. 1946 hovořila Macková o zraněném „doktorovi“, jak o tom údajně hovořil Ivan Kirilovič Čerepenko (velitel štábu, jediný přeživší člen výsadku, který pochopitelně jména členů výsadku ani jeho název svým zachráncům neuvedl) – ten však v posledním boji 25. ledna 1945 u lomu nad Předním Arnoštovem už nebyl; odpojil se totiž od skupiny o den dříve v boji u silnice Bělá–Březina a mohl mít na mysli Roberta Reicha [2] právě zde zraněného a zatčeného gestapem, kterého zřejmě zaměnil s lékařem Venjaminem Iljičem Kolmogorcevem [3].

Ještě před zjištěním jmen výsadkářů B. Macková v 60. letech minulého století píše: „Při boji byl těžce raněn nejmladší člen oddílu Ivanov Nikolaj (5 průstřelů a zástřelů) a byl ještě téhož dne odvezen do nemocnice v Moravské Třebové…“ [4]

Když v roce 1970 zjistil složení desantu a jména jeho deseti členů bývalý učitel František Továrek z Jevíčka a následně publikoval Jaroslav Gloser ml. [5], odvodila B. Macková, že se v případě zraněného Rusa jednalo o „lékaře“ V. I. Kolmogorceva, její tvrzení převzala i historická literatura – stejně jako údajný název výsadku. (Např. Zdeněk JELÍNEK, Partyzánské organizátorské desanty v českých zemích v letech 1944–1945, Roztoky u Prahy, 1984.) Také ve Vojenském historickém archivu v Praze je v kartotéce parašutistů u V. I. Kolmogorceva uvedeno, že byl „zajat 25. 1. 1945 u Hor. Křenova, zastřelen 20. 2. 1945 v Moravské Třebové“. [6] Na desce hromadného hrobu nad Předním Arnoštovem je napsáno: V. I. Kolmogorcev v M. Třebové.

Společný hrob sedmi příslušníků výsadku Komenský u Předního Arnoštova, zapsaný v Evidenci válečných hrobů MO v Městečku Trnávce pod číslem CZE5308-6628 (název výsadku zde uveden: BORKAŇUK - KOMENSKÝ)

Ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli je v knize nemocných v Moravské Třebové v protokolu číslo 2595/54 uvedeno, že zraněný parašutista byl zapsán pod jménem Ivanov Nikolaj, který při převzetí uvedl narození 27. 8. 1926 a udal zaměstnání zámečník, jako důvod smrti jsou uvedena střelná zranění. [7] V matričním zápisu z 20. února 1945 uloženém v tomtéž archivu je dotyčný rovněž zapsán jako Nikolaj Ivanov. [8]

Matriční zápis o úmrtí Nikolaje Ivanova 20. února 1945. (Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Standesamt Moravská Třebová, kniha zemřelých 1945, poř. č. 54, nezpracováno.) 

Jediný „Nikolaj“ z desetičlenného výsadku Komenský byl Nikolaj Vasiljevič Rudov (starší radista, narozen 1925) – není vyloučeno, že to byl právě on, kdo se dostal po zranění do moravskotřebovské nemocnice a při výslechu udal pouze jméno „Nikolaj“, a protože každý Rus byl pro Němce „Ivan“, připsali mu příjmení „Ivanov“. (Snad to mohlo být i jeho krycí jméno a uvedl ho sám.) V téže knize zemřelých jsou matriční zápisy o úmrtí čtyř sovětských válečných zajatců pracovně nasazených v Moravské Třebové, z nichž poř. č. 52 Grigorij Gluchodedow (č. 62 434), narozen 1902 v Charikovu, zemřel rovněž 20. února 1945 a je zapsán jako pohřbený v témže hrobovém místě.

Matriční zápis o úmrtí válečného zajatce Grigorije Gluchodedowa (č. 62 434), který zemřel v týž den jako Nikolaj Ivanov 20. února 1945. (Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Standesamt Moravská Třebová, kniha zemřelých 1945, poř. č. 52, nezpracováno.) 

Pamětnice B. Macková vyprávěla, že byl pohřben do jednoho hrobu s nějakou Polkou – mohla by to být podle následujícího záznamu v hřbitovní knize Porochuyja Semen, která zemřela 6. března 1945.

Hřbitovní kniha pohřebiště v Moravské Třebové, oddělení A, č. 1001–1973, hrob č. 1972a. (Uložena u Technických služeb s.r.o. Moravská Třebová.)

Díky laskavosti vedoucího provozu Technických služeb Moravská Třebová s.r.o. Josefa Dvořáka, který nám poskytl tento záznam ze hřbitovní knihy, tak lze doložit, že parašutista „Nikolaj Ivanov“ z výsadku Komenský, s velkou pravděpodobností Nikolaj Vasiljevič Rudov, byl pohřben do hrobu č. 1972a.

Nikolaj Vasiljevič Rudov – kopie kresby v archivu autorů

Podle sdělení Vlastimila Schildbergera ml. z Historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně (roku 2019) byly jeho ostatky po exhumaci 19. února 1946 převezeny na vojenský hřbitov do Olomouce.

Jitka Gruntová a Josef Odehnal,

ČSPB, z. s. – pobočný spolek Moravská Třebová

Poznámky:

1) Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli (dále jen SOkA Litomyšl), fond ONV Moravská Třebová, kart. 158, inv. č. 180 – Zápis o výpovědi B. Mackové ze 14. 8. 1946.

2) Narozen 3. března 1920 v Brně, příslušník 1. československého armádního sboru v SSSR a v lednu 1945 výsadku Komenský, byl popraven v únoru 1945 v Kounicových kolejích. Podrobněji viz tento web, článek Robert Reich.

3) Jaroslav GLOSER, Partyzánské hnutí na Svitavsku, Svitavy 1975, s. 22 – zde je jmenovitě napsáno složení desantu a zastávané funkce jeho členů s odvoláním na doklad Institutu dějin Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny v Kyjevě. V. I. Kolmogorcev je uveden s funkcí lékař.

4) Bronislava MACKOVÁ, Z historie parašutistů skupiny Borkaňuk, Moravská Třebová, rukopis b. d. (zřejmě před rokem 1965). Před rokem 1989 uloženo v Muzeu dělnického hnutí Svitavy. Kopie v archivu autorů.

5) Jaroslav GLOSER, c. d., s. 22.

6) Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kartotéka parašutistů – Venjamin Iljič Kolmogorcev.

7) SOkA Litomyšl, fond ONV Moravská Třebová, kart. 158, sign. 180 – Vyjádření MUDr. Ervina Pohlera z Okresní v. v. nemocnice v Moravské Třebové ze dne 21. 8. 1946, čj. 2595/46.

8) SOkA Litomyšl, fond Standesamt Moravská Třebová, kniha zemřelých 1945, poř. č. 54, nezpracováno – dík za upozornění patří Mgr. Josefu Kopeckému, DiS., archiváři – odbornému radovi.