Bandera párty
Oslavován byl masový vrah z Ukrajinské povstalecké armády, Stepan Bandera; jeho pochopové za II. světové války vyvraždili více než sto tisíc Poláků, židů ad. – šlo o genocidu polského obyvatelstva. Banderovci na sklonku války vraždili i u nás. Tito masoví vrazi jsou na Ukrajině prohlašováni za národní hrdiny.
Termín „banderovci“ vnikl v roce 1939 při rozdělení Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky Організація Українських Націоналістів), což bylo politické nacionalistické hnutí, na dvě části: banderovce („OUN-B“ čili banderovci) vedené S. Banderou a melnykovce („OUN-M“) pod vedením Andrije Melnyka. Jako banderovci se tedy část OUN označovala od roku 1939.
Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem došlo k ozbrojeným střetnutím mezi Rudou armádou a jednotkami OUN. Po obsazení Lvova vyhlásili představitelé OUN samostatnou Ukrajinu, jenom ve Lvově přitom OUN vyvraždila 8 000 místních obyvatel: Rusů, Poláků, židů a ukrajinských komunistů, a to včetně žen a dětí; vražd se OUN dopouštěla i jinde, v podstatě šlo o genocidu. Vyhlášení samostatnosti Ukrajiny OUN bylo proti plánům Adolfa Hitlera; proto některé členy „ukrajinské vlády“ dal zastřelit a Stepana Banderu internovat v koncentračním táboře Sachsenhausen – v listopadu roku 1944 však byl Bandera propuštěn.
Navíc: Bandera byl vězněm prominentním – jak jinak by např. mohl mít v roce 1941 agitační proslov ve Lvově, kde mj. prohlásil: „Pro nás má význam jenom Ukrajina, její svoboda a čistá podoba. Zeptáte-li se mně, kolik Ukrajinců lze a je potřeba zabít kvůli svobodě a Ukrajině, odpovím jenom – všechny kromě těch, které lze a je potřeba nechat.“
OUN byl v roce 1939 rozpuštěn, jeho členové se však stali aktivními vykonavateli rozkazů nacistických okupantů, Banderovo hnutí existovalo, v roce 1942 z něj vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), ozbrojená jednotka frakce Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery, tedy (OUN-B); její příslušníci byli proto označováni jako banderovci; po prohrané bitvě u Stalingradu Hitler povolil vytváření jednotek Waffen-SS z těchto lidí (SS Freiwilligen Division Galizien ad.). Podle historických pramenů UPA vyvraždila více než 100 000 Poláků, Čechů a židů ve Volyni (ukrajinští fašisté tomu říkali „etnické čištění“ – vyvražděni byli kupř. obyvatelé obcí Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki ad., jen ve volyňské vesnici Ostrówki dne 30. srpna 1943 UPA zavraždila 483 Poláků, včetně 246 dětí), v červenci 1943 jednotky UPA napadly 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavraždily asi 17 000 polských civilistů, v srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly − napadeno bylo 85 dalších vesnic, UPA ve vyvražďování pokračovala od prosince 1943 do první čtvrtiny roku 1944 (to už musela utíkat před Rudou armádou); na jaře 1944 UPA vraždila ve východní Haliči; celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války se odhaduje až na 130 000. Od léta 1945 banderovci postupovali přes Slovensko směrem do okupační zóny USA, aktivizovali k odboji bývalé Tisovy a Hlinkovy fašistické oddíly; ještě v polovině roku 1948 s nimi čs. vojáci, příslušníci SNB i Finanční stráže bojovali; uvádí se, že přitom pět desítek z nich zahynulo.
Stepan Bandera byl ideovým tvůrcem ukrajinského fašismu, organizátorem zločinné mašinerie, která masové vraždy prováděla. Nikdo slušný nepochybuje o tom, že to byl válečný zločinec.
Primátor Plzně Roman Zarzycký akci oslavující S. Banderu tvrdě odsoudil a reagoval zákazem podobných akcí ukrajinské mládeže.
Český svaz protifašistických bojovníků