Gestapo na Moravskotřebovsku a Svitavsku
Útvar tvořilo 105 mužů s 35 osobními auty a členil se na menší operační skupiny (teilkommanda). Jedna z nich dorazila také do Moravské Třebové a byla vybavena pátrací knihou se jmény osob, které měly být ihned zatčeny. Není přesně známo, ke kolika zatčením na Moravskotřebovsku došlo, uvádí se, že jen sociálních demokratů bylo přímo v Moravské Třebové zatčeno 30 a u dalších 190 byly provedeny domovní prohlídky, výslechy nebo jiná perzekuční opatření. [2] Německé policii pomáhali místní Němci; ve Svitavách (někdejší soudní okres Svitavy spadal pod okres Moravská Třebová) mezi ně patřil malíř a natěrač Albin Landsgesel, člen SdP a FS, který byl po příchodu wehrmachtu do města přijat k německé policii, vodil příslušníky gestapa po domech sociálních demokratů a komunistů, kde se konaly domovní prohlídky, aktivně se podílel na zatýkání lidí a zavinil uvěznění Františka Holfera. [3] Ve Svitavách byla v období do 19. listopadu 1938 zatčena jedna osoba pro špionáž. [4]
Nacistický bezpečnostní aparát tvořily pořádková policie (Ordnungspolizei) – ta se dělila na ochrannou policii (Schutzpolizei), četnictvo (Gendarmerie), obecní výkonnou policii (Gemeindevollzugspolizei) a požární ochrannou policii (Feuerschutzpolizei) – a bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei), která byla od 1. 9. 1939 společně s bezpečnostní službou (Sicherheitsdienst, SD), která tvořila samostatnou složku, řízena Říšským hlavním bezpečnostním úřadem (Reichssicherheitshauptamt, RSHA). Bezpečnostní policie (Sicherheitpolizei) se členila na tajnou státní policii (Geheime Staatspolizei, gestapo) a kriminální policii (Kriminalpolizei, kripo), které spadaly pod pravomoc Reinharda Heydricha, po jeho smrti Ernsta Kaltenbrunnera (v protektorátu byl nejvyšším činitelem nacistického policejního a bezpečnostního aparátu SS-obergruppenführer Karl Hermann Frank, od 20. 2. 1944 také v tzv. sudetské župě).
Gestapo provádělo zatýkání podle dříve připravených seznamů – samo vytvořilo „černé seznamy“ (Fahndungsliste – zahrnovaly především politické nepřátele), abwehr vypracoval „červené seznamy“ (zájmové osoby z hlediska kontrarozvědného) a k doplnění těchto seznamů pomáhali místní příslušníci SdP [5], z nichž někteří se také stali příslušníky gestapa, jak bude dále zmíněno.
V rámci vládního obvodu Opava, jehož vládním prezidentem se stal dr. Friedrich Zipelius, byly vytvořeny landraty Moravská Třebová a Svitavy, které spadaly pod venkovskou služebnu gestapa v Lanškrouně (vedl ji do konce války vrchní kriminální sekretář, SS-untersturmführer August Dargatz, narozen 13. 1. 1901; do její působnosti patřilo kromě Svitavska a Moravskotřebovska také okresy Lanškroun, Žamberk, Polička a Litomyšl) přímo řízenou úřadovnou gestapa v Šumperku. Opavské úřadovně gestapa (Geheimstaatspolizeistelle) podléhaly Aussenstelle Šumperk, Lanškroun, Nový Jičín a Svinov; od 1. 3. 1939 ji vedl Karl Braun, později kriminální komisař Sobek a nakonec Prellberg. Hlavní služebna v Opavě podléhala řídící úřadovně v Liberci.
Někteří obyvatelé německé národnosti z regionu dnešního okresu Svitavy působili také v jiných služebnách gestapa, např. Oskar Felkl z Bělé u Poličky (dnes Bělá nad Svitavou), Josef Schlögel z Březové (dnes Březová nad Svitavou) ve Zlíně, Gustav Mikyska z Moravské Třebové. [6] V Šumperku bylo sídlo služebny Sicherheitsdienst (SD), bezpečnostní zpravodajské služby NSDAP, kterou řídil SS-untersturmführer Friedrich Lehnebache (jako poslední před koncem války zde působil kriminální komisař Wilhelm Prellberg, který byl odsouzen MLS k trestu smrti a popraven) a která měla důvěrníky i ve Svitavách. [7]
Už v prosinci 1938 se projevila činnost gestapa v landratu Moravská Třebová, kdy byl vydán příkaz č. II B 2757/38 k zatčení židovských občanů. [8]
Pod silnou kontrolou gestapa byl život duchovní, protože nacisté znali situaci v Říši, kde římskokatolická a evangelická církev měla již výhrady k ideologické politice nacistů. Hřebečsko bylo území s náboženským založením obyvatel, zejména římskokatolického vyznání, méně početní byli evangelíci. Také v náboženském životě se projevovaly nacionální prvky, i mezi kněžími byli nacisté, ale bylo jich málo (např. evangelický farář z Moravské Třebové Felix Strass). Právě duchovní patřili na Hřebečsku mezi nejvíce postižené nacistickou perzekucí.
Blížící se konec prohrané války přiměl nacisty k provedení některých opatření. Opavský vládní prezident odeslal část svých písemností říšskému místodržitelství v Liberci. Řada nacistických institucí stěhovala svoje registratury do Svitav, kde později po evakuaci Opavy dále působily. Vládní prezident přesídlil do Šumperka, hlavní venkovská služebna gestapa a Speerovo zbrojní velitelství do Svitav, kde mu velel podplukovník Müller. [9] Do Svitav a Poličky přijeli 2. května dvěma nákladními a deseti osobními auty i příslušníci gestapa Ostrava; byli zde do 6. května a pak odjeli do Jihlavy. [10] Svitavy tedy hrály při evakuaci nacistů značnou úlohu. Byl sem přemístěn i štáb bezpečnostní police z Horního Slezska, jemuž velel vrchní inspektor Pommer. S ním ve Svitavách jednal 2. května Max Rausch, velitel bezpečnostní policie na Moravě, při své cestě do Jihlavy. [11] Rausch se zastavil i v nedalekém Brněnci, kde se až do 2. května vyráběla munice; [12] setkal se zde s příslušníkem nacistické zpravodajské služby Oskarem Schindlerem. Zde také, nedaleko železničního nádraží Březová-Brněnec (dnes Březová nad Svitavou), došlo k setkání velitele bezpečnosti na Moravě Maxe Rausche s velitelem armádní skupiny Mitte maršálem Ferdinandem Schörnerem, který zde přistál letadlem Storch na své inspekční cestě. V Daubkově vile vzdálené několik desítek metrů od nádraží v tyto dny sídlilo vojenské velitelství a současně v ní bydlel po dobu okupace Schindlerm, pokud se zdržoval v Brněnci (byt měl v Moravské Ostravě). Krátkou dobu zde pobývala Elena Edita Vagová, milenka velitele ZbV-kommanda 28 v Letovicích Herberta Kuky, s konfidentkou Marií Rittichovou. Schindler tehdy vystavil Vagové falešné potvrzení, kterým jí zajišťoval alibi pro blížící se konec prohrané války. [13]
Přílohu tvoří seznam Němců, Čechů a cizinců z okresu Moravská Třebová, kteří spolupracovali s gestapem Lanškroun.
PaedDr. Jitka Gruntová
Poznámky
1. Einsatzkommando – operační oddíl, podřízená složka operační skupiny (einsatzgruppe) bezpečnostní policie a bezpečnostní služby, která v určeném obvodě okupovaného území přechodně působila do vytvoření civilní a bezpečnostní správy. – Český antifašismus a odboj. Praha 1998, s. 294.
2. František VAŠEK. K politickému vývoji na Moravskotřebovsku v letech 1918–1945. In: Pomezí Čech a Moravy. Svazek 2. Litomyšl, 1998, s. 118.
3. Moravský zemský archiv Brno (dále jen MZA), fond Mimořádný lidový soud (dále jen MLS) Brno, Lsp 718/46.
4. Státní oblastní archiv (dále jen SOA) Zámrsk, Landrat Vrchlabí.
5. Hans UMBERT. Feutsche millitärverwaltumgen 1938/1939. Stuttgart, 1977, s. 44.
6. František VAŠEK, c. d., s. 124. Též Ministerstvo vnitra Praha, Seznam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě – k čj. Z II 3065/28/A/46.
7. MZA, fond MLS Brno, Lsp 756/46 a Lsp 1918/46.
8. Jiří ČERMÁK. Fašizace Moravskotřebovska v letech 1938–1945. Diplomová práce, Bratislava 1990, s. 19.
9. Oldřich SLÁDEK. Spálená země. Praha, 1980, s. 127 a s. 184.
10. Zemský archiv Opava, MLS Ostrava, Ls 85/47.
11. MZA, fond MLS Brno, Lsp 8/47.
12. Vzpomínky Eduarda Kubína z 3. 3. 1995 v soukromé sbírce.
13. Jitka GRUNTOVÁ. Oskar Schindler – legendy a fakta. Brno, 1997, s. 25 an.
Příloha
Spolupracovníci gestapa Lanškroun z okresu Moravská Třebová (bez jazykové úpravy – uváděny jsou informace, pokud byly známé: data narození, zaměstnání, bydliště příp. okres a jiná poznámka).
Zdroj: Archiv bezpečnostních složek, sign. 302-158-6, listy strojopisu číslo 58–66 (číslováno tužkou). Ev. svazek: 43/8-1. Zrušen stupeň utajení (svazku) dnem 1. 1. 2008 podle ustanovení § 157 odst. 3 zák. 412 /2005 Sb.
Němci:
Abendroth Karel, * 6. 12. 1899, Březová n/Sv, M. Třebová
Amros Luise, * 5. 2. 1903, úřednice, M. Chrastová, M. Třebová
Beer Julius, * 3. 2. 1894, vedoucí fy Svitavy
Bieberle Marie, *18. 1.1924, dělnice, Čtyřicet Lánů, M. Třebová
Bier Alois, ing, * 7. 5. 1905, Svitavy, M. Třebová
Bier Arnost, ing, *10. 9. 1923, Svitavy, M. Třebová
Bier Karel, *19. 9. 1891, Svitavy, vedoucí závodu
Böhm Roland, M. Chrastová, M. Třebová, učitel
Buschina Gustav, M. Třebová, zastřelen partyzány v r. 45
Butula Terezie, Bezová [zřejmě Březová], úřednice, M. Třebová
Ceier Wilhelm, Kam. Horka, M. Třebová
Cihlář Roman, * 20. 11. 1884, elektromontér, Svitavy
Dürr Alois, * 7. 5. 1899, barvíř, Čtyřicet Lánů, M. Třebová,
Fitz Otto, zam. pošty, M. Třebová
Fordinál Karel, * 6. 4. 1896, obchodník, Svitavy
Frank Josef, *17. 1. 1901, topič, Chornice, M. Třebová
Frauenwalt Ludmila, Svitavy
Fritscherová Ilse, * 26. 6. 1924, dělnice, M. Lačnov, M. Třebová
Fuchs František, * 28. 3. 1891, topič, Grandorf, M. Třebová
Fuchs Karel, * 5. 11. 1881, dělník, Svitavy.
Fussik Fritz, M. Třebová, spáchal po revol. sebevraždu
Götzl Emil, železničář, M. Třebová
Götzel Josef, * 30. 4. 1901, tov. mistr, M. Třebová
Günther Rudolf, *14. 8. 1896, Mladějov 150, M. Třebová
Grünwald Nanette, Mudr. M. Chrastová, M. Třebová
Hahn Helmuth, Svitavy, M. Třebová
Hanisch Ferd., M. Třebová, zemřel přir. smrtí
Hartel Rudolf, M. Třebová, spáchal po revol. sebevraždu
Heinisch Rudolf, M. Třebová, popraven MLS
Heinisch Rudolf, hajný, Javorník, M. Třebová
Hiesl Albin, * 28. 10. 1899, Janůvky, M. Třebová, nevrátil se z WH
Heger Frant., * 12. 8. 1903, rolník, Radišov, M. Třebová
Hertl Frant., úředník, M. Třebová
Hiesl Ignac, * 16. 9. 1898, horník, Zad. Arnoštov, M. Třebová
Hiesl Josef, * 1900, horník, Března, M. Třebová
Hiller Julius, * 14. 8. 1898, manipulant, Svitavy, odveden RA
Hodina Frant., M. Třebová, zastřelen RA /býv. poslanec
Hornisch Jindřich, *10. L. 1889, zaměst. na dráze, Svitavy
Hötzel Frant., M. Třebová
Huslik Julius, * 1885, Březina, M. Třebová
Christelli Franz, * 10. 2. 1895, dělník, Čtyř. Lánů, M. Třebová
Jachan Alois, * 1910, horník, Březina, M. Třebová
Jaich Pavel, * 16. 6. 1899, říd. učitel, Svitavy
Janisch Jan, * 15. 4. 1884, dělník, Čtyř. Lánů, M. Třebová
Janibka Adolf, * 10. 4. 1903, M. Chrastová, M. Třebová, na Mírově
Jenisch Josef, * 11. 11. 1896, dipl. ing., M. Třebová
Kany Roland, * 28. 8. 1906, ředitel, ing, Svitavy
Karger Arnošt, * 27. 7. 1910, obchodník, M. Třebová
Kinter Karel, * 24. 10. 1903, M. Chrastová, M. Třebová, nevrátil se z WH
Kirchner Max, * 24. 1. 1885, elektromistr, Janůvka 52, M. Třebová
Klinger Hermann, * 5. 4. 1903, strojník, Grandorf, M. Třebová
Klonněr Ernst, * 31. 1. 1899, odb. učitel, Třebářov, M. Třebová
Knötig Engelberg, M. Třebová
Koldas Oto, * 4. 9. 1901, pokryvač, M. Třebová
Kolovrat Frant., * 28. 11. 1889, prokurista, Svitavy
Kukla Adolf, * 17. 11. 1903, dělník, Svitavy, nevrátil a e z WH
Langer Karel, * 16. 10. 1906, dělník, M. Třebová
Lorentzel Jan, * 13. 3. 1891, úředník, Svitavy
Müller Emil, * 19. 12. 1909, mlynář, Třebářov, M. Třebová, odsouzen
Nemrava Josef, * 25. 9. 1892, číšník, M. Třebová, Marxova 7
Neumannová Stefanie, * 22. 11. 1901, dělnice, Svitavy
Niedert, Frant., * 16. 3. 1903, str. zámečník, Svitavy
Novak Hugo, M. Třebová, popraven MLS
Müllerová Kateř., * 20. 3. 1914, švadlena, Chornice, M. Třebová
Olbert Jan, * 2. 5. 1882, tesař, N. Ves. M. Třebová
Patsche Jan, * 27. 11. 1893, učitel, Kam, Horka, M. Třebová
Pechka Adolf, * 26. 4. 1896, tex. mistr, Kunčina, M. Třebová
Peichl Friedrich, * 16. 7. 1904, strojník, M. Třebová
Pikna Antonín, * 20. 1o. 1898, slevač, Svitavy u Pěti domů 2, 15 let
Pillich Karel, * 11. 8. 1902, sanit., M. Třebová
Piskatschek Franz, * 30. 12. 1889, stolář, Třebařov, M. Třebová
Plum Jan, * 7. 3. 1912, ing., Svitavy, M. Třebová, nevrátil se z W[nečitelné]
Poltz Adolf, * 24. 4. 1898, dělník, Svitavy, nevrátil se z WH
Prokop Václav, Svitavy
Putzkner Josef, * 24. 5.[4. – přepsaná číslice], 1907, dělník, Svitavy
Richter Heindrich, * 1892, Šnekov, M. Třebová
Rinneberg Gotfried, vedoucí úřad., Svitavy
Sedlatschek Oskar, * 1. 12. 1906, řidič, M. Třebová
Schaffer Emil, * 15. 12. 1892, topič, M. Třebová
Schebela Alois, * 17. 6. 19o6, Janůvky, M. Třebová, ve vazbě
Schiller Bedř., * 24. 4. 1902, žámečník, Svitavy
Schiller Emil, M. Třebová, spáchal po revol. sebevraždu
Schiller Robert, * 23. 5. 1905, tech. úředník, Svitavy, odveden RA
Schmith Alois, M. Třebová
Schlögel August., * 20. 8. 1898, strojní zámečník, Chrast. Lhota, M. Třebová
Schmidt Alois, * 13. 2. 1888, Staré Město, M. Třebová
Schmiedt Berth., 1901, starosta, Rychnov, M. Třebová
Schnerch Max, * 12. 7. 1891, str. Záměčník, Svitavy
Schneider Theo, * 12. 2. 1902, úřadník, Janůvka, M. Třebová, odveden RA
Schultz Oskar, * 12. 4. 1903, Svitavy, odsouzen
Schurk Karel, * 16. 4. 1891, rolník, Svitavy
Sponer Karel, M. Třebová, zemřel přir. smrti
Sponer Wilhelm, * 10. 12. 1897, rytec, M. Třebová
Steiner Josef, * 13. 12. 1889, strojník, M. Třebová
Stefan Frant., * 25. 3. 1890, strojník, Chornice, M. Třebová
Stoltzer Rudolf, * 23. 10. 1900, vyšší průmysl., Mladějov 144, M. Třebová
Strbáček Josef, * 13. 6. 1906, kontrolor, M. Třebová
Tabery Ervin, * 25. 9. 1920, úředník, Janůvky, M. Třebová, nevrát. z WH
Tanhuser Marie, * 31. 1. 1924, dělnice, Svitavy
Tast Albert, * 1. 9. 1901, topič, Grandorf, M. Třebová
Tauchmann Alfr., * 26. 2. 1907, ředitel, Chornice, M. Třebová, prý v Bavor
Tenta Frant., * 10. 8. 1904, topič, Grandorf, M. Třebová
Titlbach Josef, * 24. 5. 1902, vedoucí kaol. dolů, Křenov, M. Třebová, RA
Tomšchu Alois, * 21. 10. 1889, tkadlec, M. Lačnov, M. Třebová
Uher Julius, * 28. 5. 1903, stroj, zám., Svitavy, Raisova 10
Veit Frant., * 18. 2. 1908, zámečník, Třebářov, M. Třebová
Vetter Arnošt, * 14. 12. 1883, rolník, M. Radiměř, M. Třebová
Wagner Otto, * 31. 1. 1899, Svitavy, odveden RA
Wala Jan, * 15. 5. 1887, pekař, Svitavy, tř. RA 7
Weiss Herman, * 13. 2. 1900, ved. barvírny, M. Třebová, Tovární 12
Wernerová Herm., * 27. 9. 1916, učitelka, Svitavy, prý ve Vídni
Wilimek Wilhelm, * 5. 4. 1885, ved. dílny, Svitavy
Wild Jan, * 27. 9. 1883, tkadlec, Svitavy
Wiktor Frant., * 12. 2. 1899, tkadlec, Čtyř. Lánů, M. Třebová
Wohletz Rudolf, M. Třebová, spáchala po revol. sebevraždu
Wolf Arnošt, * 16. 5. 1901, účetní, Čtyř. Lánů, M. Třebová
Wolfel Osvald, * 1890, Březina, M. Třebová
Wondra Frant., * 22. 6. 1892, strojník, Chornice, M. Třebová
Zorn Julius, * 14. 4. 1888, zámečník, Svitavy, Příční 6
Zelený Matyáš, * 25. 6. 1893, mistr, Svitavy
Češi:
Červinek Josef, * 19. 8. 1879, vrátný, Chornice 15oo, M. T.
Mazal Jindřich, * 6. 2. 1924, zámečník, Jevíčko 276, M. Třebová
Zecha Miroslav, * 24. 6. 1921, stroj. zámečník, Biskupice 10, M. Třeb.
Nezvěstní cizinci:
Cieszkiewitsch Nik., H. Rudná, M. Třebová, zajatec, Ukrajinec
Gruschinska Irene, Svitavy, Polka
Haraschinec Leon, M. Třebová, Polák
Klimensová Marie, Svitavy, Ukrajinka
Kocian Ant., 5. 12. 1913, M. Třebová, dělník, Polák
Lutze Jan, Ostrý Kámen, Polák
Marsajev Ivan, Svitavy, Uzbek
Okomiec Stanislav, M. Třebová, Polák
Poticha Antonia, Svitavy, dělnice, Polka
Ratkiewič Ant., Svitavy, dělník, Polák
Sliva Frant., Svitavy, dělník, Polák
Wengelewsky Ivan, Svitavy, Polák
Zabiensky Stanislav, M. Třebová, Polák
Zadnik Žofie, 25 let, Svitavy, Polka