Český svaz protifašistických bojovníků, z. s.

Ze zjištěných skutečností vyplývá, že palebný systém linie obrany je nutno vždy posuzovat jako jeden celek. V tomto systému tvrz Bouda plní svoji základní úlohu – vyztužit linii těžkého opevnění na důležitém místě. Počty hlavní v tvrzích po dokončení a v roce 1938 jsou uvedeny v následující tabulce:

       tvrz          objekt              výzbroj po dokončení            výzbroj 1938

Adam              K-S 42                        2x 10                                      -

                        K-S 44                        2x 12                                      -

                        K-S 43                        3x 10                                      3x 7,5

Bouda             K-S 22                        2x 10                                      -

Hůrka              K-S 12                        2x 10                                      -

                        K-S 11                        3x 10                                      3x 7,5

U tvrze Adam jsou uvedeny pouze hlavně střílející do sledovaného prostoru. Další palba mohla být vedena směrem k dělostřelecké tvrzi Hanička. 

Do jednotlivých uvažovaných obranných směrů bylo možno z tvrzí soustředit tyto hlavně:

      směr                         objekt              počet hlavní po dok.   počet hlavní v roce1938

povrch tvrze Bouda   K-S 42                        2x 10                          -

                                   K-S 43                        3x 10                          3x 7,5

                                    K-S 44                        2x 12                          -

                                    K-S 22                        2x 10                          -

                                    K-S 11                        3x 10                          3x 7,5

                                    K-S 12                        2x 10                          -

údolí Mladkov            K-S 42                        2x 10                          -

                                    K-S 43                        3x 10                          3x 7,5

                                    K-S 44                        2x 12                          -

                                    K-S 22                        2x 10                          -

                                    K-S 11                        3x 10                          -

                                    K-S 12                        2x 10                          -

údolí Červená Voda    K-S 42                        2x 10                          -

                                    K-S 43                        3x 10                          -

                                    K-S 22                        2x 10                          -

                                    K-S 12                        2x 10                          -

                                    K-S 11                        -                                  3x 7,5

Po dokončení linie by bylo údolí Mladkova silně postřelováno již tvrzovým dělostřelectvem. Horší situace je u Červené Vody, kde nižší počet hlavní byl určitě jedním z důvodů pro vybudování druhého pásma lehkého opevnění.

Z přehledu dělostřelectva můžeme vyčíst, že situace v roce 1938 nebyla nijak růžová. Hlavní tíha dělostřelecké podpory by byla přenesena na polní baterie. V hlavním obranném pásmu by největší oporou byly kanony proti útočné vozbě vz. 36 ráže 47 mm, umístněné v pěchotních srubech.

Jak je výše uvedeno je nutno celou linii chápat jako celek. Tvrze chránily samostatné pěchotní sruby. Naskýtá se otázka, jak jim to tyto objekty mohly svým dělostřelectvem v případě nutnosti oplatit. 

Povrch tvrze Bouda mohl být postřelován kanony z objektů K-S 16, 17, 18, 31 a 32. Současně mohla zasáhnout otočná kulometná věž ze srubu K-S 18. Převýšení mezi těmito objekty a tvrzí Bouda je asi 250 až 275 metrů. Z mapy jsem odečetl vzdálenost mezi jednotlivými sruby a otočnou a výsuvnou děl. věží K-S 22 na tvrzi Bouda:

                        K-S 32 až K-S 22                   3770 m

                        K-S 31 až K-S 22                   3730 m

                        K-S 16 až K-S 22                   4150 m

                        K-S 17 až K-S 22                   3230 m

                        K-S 18 až K-S 22                   2150 m

Vzdálenosti jsou opět přibližné. Povrch tvrze Bouda bylo možno postřelovat i zbraní M, kulometné dvojče, ze srubu K-S 18. Hodnoty náměrů při těchto vzdálenostech a převýšení jsou následující:

                        K-S 32            4,5^o

                        K-S 31            4,5^o

                        K-S 16            4^o

                        K-S 17            5^o

                        K-S 18            7,5^o

Výše uvedené náměry jsou v rozsahu technických možností zbraní pěchotních srubů:

4cm kanon proti útočné vozbě vz. 36            zbraň L1         -15^o až 12^o

dvojče kulometů 7,92 mm vz. 37                  zbraň M          -20^o -30^o až +18^o

otočná kulometná věž                                    zbraň OR        -15^o až +25^o

Již jsem se výše zmínil o polním dělostřelectvu. Každá hraniční oblast měla devět baterií po čtyřech hlavních lehkého dělostřelectva. Tvořily pluk lehkého dělostřelectva. Jejich rozmístění v roce 1938 není dostatečně přesně známo. Lze předpokládat, že na hlavní směry mohly být vyčleněny jedna až dvě baterie. Dále bylo možno využít posilových prostředků těžkého dělostřelectva. Oddíl 15cm houfnic představoval dvě baterie po dvou hlavních. Při minimálním nasazení by to součtu v roce 1938 představovalo v prostoru tvrze Bouda 16 hlavní, tj. 6x 7,5cm, 8x 10cm a 2x15cm. Podle směrnic ze září 1938 by byly schopny vypálit za tři minuty asi 220 ran, což stačí pro úplné zničení nepřítele na ploše dvou hektarů.

Po dokončení linie by za součinnosti všeho dělostřelectva byla vytvořena koncentrace 22 až 27 hlavní do zvoleného směru, kde účinnost palby zvyšuje možnost vyšší rychlosti střelby pevnostních zbraní. Podle požadavků té doby by toto množství granátů a min stačilo k likvidaci protivníka.     

Bedřich Škraňka, KHV Brno

Prameny                       

HOLUB, Ota: 35. hraniční oblast. Hradec Králové: Kruh, 1983,

NOVÁK, Jiří. Opevnění na Králicku. Kralice na Hané: FORTPrint, 1994.

STEHLÍK, Eduard. Lexikon tvrzí. Kralice na Hané: FORTPrint, 1992.

VHA Praha – děl. plk. 132 – NARCISA č. j. 299-4/taj. děl. 1938.