Malý retribuční dekret
Účinnost se týkala v tomto případě, a to z pochopitelných důvodů, jen českých zemí – přesně Čech a Moravy. Šlo o postih skutků a prohřešků spíše morální povahy, neboť se v něm hojně vyskytoval pojem národní čest. Týkal se zejména „drobné kolaborace“, do které lze zahrnout velké množství konkrétních projevů, jako například veřejné pohoršení svým chováním, nadstandardními styky s okupanty, přisluhováním a jiným projevem, který vzbuzoval pobouření a nelibost. Konkrétní zjišťování, do jaké míry se tak stalo, a o konkrétní regresi – postihu měly v rukou tak zvané trestní nalézací komise, které měly být čtyřčlenné. Komise měly být zřizovány okresními národními výbory, kterým podléhaly. Členové komise byli voleni okresním národním výborem na plenární schůzi. Tyto komise neměly nic společného s ministerstvem spravedlnosti, jak tomu bylo u mimořádných lidových soudů, ale ministerstvem vnitra, což znamenalo nepředvídatelné konsekvence politického charakteru. Sankce, které tyto komise mohly uložit, se pohybovaly od pokut až po krátkodobé tresty vězení. Velmi často byly díky poněkud široce pojímaným a nejasným formulacím využívány jako příležitost k vyřizování osobních účtů a nečestných politických půtek.
Plné znění je k dispozici zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-138
RNDr. Milan Vichta